Oskar Schindler – Byl to opravdu hrdina?

Chápu vděčnost těch, kteří přežili. Chápu jejich pocity. Chápu i jejich rozhořčení nad názory, které podrývají mýtus Schindlera. Ti lidé na to mají plné právo. Já však nemohu jinak. Historii nelze hodnotit na základě osobních pocitů, i když hlubokých a opravdových…

Oskar Schindler (narozen 28. 4. 1908 ve Svitavách) se stal hlavní postavou filmu St. Spielberga Schindlerův seznam, který položil základ ke vzniku legendy světového formátu – jeho podkladem se stal román australského spisovatele Thomase Keneallyho. Ve skutečnosti byl Schindler válečný zločinec, který po válce unikl zaslouženému trestu.

Ti, kteří tvrdí, že Schindler byl jen ryzím, nesobeckým a šlechetným zachráncem židů, budou muset přinést jiné, podstatnější důkazy, než dosud. (Tvary slova „žid“ píši s malým písmenem, protože nelze odlišit, zda jde o „víru“ nebo „národnost“. Podrobněji viz Žid nebo žid?)

V souvislosti s hlásáním legendy o Oskaru Schindlerovi jsou šířeny také nepravdivé informace. Některé zde uvádím na pravou míru s odvoláním na příslušné prameny a jejich uložení.

Vstup Schindlera do NSDAP

Na základě mnichovské dohody byl Schindler zatčený československými bezpečnostními orgány pro vojenskou zradu předán na území, které připadlo Říši. V Schindlerově rejstříku trestů z roku 1966 je u strojopisného zápisu z roku 1938 rukou vepsáno datum 5. 10., což může znamenat den jeho propuštění. Svitavy byly totiž zabrány do Německé říše 10. října 1938. Schindler se jako hrdina vrátil do rodných Svitav, o jejichž připojení k Německu tolik usiloval. Lze předpokládat, že byl za utrpení v českém vězení finančně odškodněn a snad i oceněn jiným způsobem. Schindler byl z vazby propuštěn již v říjnu 1938, protože koncem tohoto měsíce byl viděn Josefem Tetekem z Březové při přepadu obcí Moravská Chrastová a Rozhraní svitavskými ordnery (1) s cílem připojit je k Německu, i když zde žila většina českého obyvatelstva.

Tuto akci připravil a organizoval vedoucí představitel SdP ze Svitav Julius Hönig (1902 – 12. 5. 1945), který byl v listopadu 1938 jmenován pověřencem pro výstavbu NSDAP okresu Moravská Třebová (2), založil ve Svitavách Sudetendeutsche Heimatsfront (SHF), nacionalistické německé hnutí v ČSR, které roku 1935 před parlamentními volbami přijalo název Sudetendeutsche Partei (SdP), a stal se jejím okresním vedoucím. Po zabrání pohraničí byl 4. 12. 1938 zvolen poslancem říšského sněmu a po celou dobu války byl ve Svitavách okresním vedoucím Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP) – Nacionálně socialistické německé dělnické strany. (3)

Výnosem A. Hitlera z 30. 10. 1938 byla zřízena pro NSDAP župa Sudety se sídlem v Liberci. V době od 5. listopadu do 11. prosince 1938 sice došlo k převodu některých členů SdP do NSDAP, avšak nešlo ani o nábor ani o automatický přechod všech členů SdP do NSDAP, ale byl to přísně regulovaný převod jenom vybraných funkcionářů SdP, zasloužilých členů a členů před březnem 1938 (tj. před sloučením SdP s německými agrárníky a křesťanskými sociály). (4) Každý člen SdP se musel přihlásit, ale ne všichni byli automaticky přijati – to si prosadila skupina tzv. Aufbruch kolem K. H. Franka, aby si zajistila, aby se do NSDAP nedostali stoupenci tzv. Kameradschaftsbundu, kteří měli v SdP silné pozice (někteří byli později zatčeni).

Podle členské karty NSDAP se už 1. listopadu 1938 Oskar Schindler přihlásil do strany, ale  zaregistrován byl teprve 10. února 1939 pod členským číslem 6421477. (5) Jiří Loewy v polemickém článku Henleinovec ze Svitav (Reflex, č. 46/1999, s. 31) píše, že Schindler se do NSDAP nepřihlásil, protože prý 1. 11. 1938 byla  zrušena SdP a její členstvo převedeno do nacistické strany. J. Loewy zřejmě čerpá informace v pracích, které z neznalosti nebo nedbalosti tvrdí tuto zásadní nesrovnalost. Znovu zdůrazňuji, že nikdo ze členů SdP nebyl nikdy automaticky převeden do NSDAP. (6)

Oskar Schindler se členem NSDAP stal až po více než třech měsících. V souvislosti s členstvím Oskara Schindlera v NSDAP byla publikována i takováto tvrzení: „Schindler byl členem NSDAP od roku 1935 a měl proto právo nosit tzv. zlatý  stranický odznak.“ (7) Uchvácení českého pohraničí ocenil Adolf Hitler už 10. listopadu 1938 slovy: „Je to fantastický úspěch. Je tak obrovský, že jej přítomnost ani nemůže zhodnotit. Velikost a dosah tohoto úspěchu jsem si uvědomil, když jsem stál uprostřed českého opevňovacího systému betonových bunkrů. Teprve tam jsem poznal, co to znamená dobýt téměř 2000 km opevnění bez jediného výstřelu. Propagandou postavenou do služeb naší myšlenky jsme tentokrát dobyli deset milionů lidí a území přes 100 000 km². Je to ohromné.” (8)

Svůj nemalý podíl na tomto úspěchu nacistického Německa měla i Hitlerova „pátá kolona” v Československu –  „sudetští” Němci.  Svým dílem přispěl také Oskar Schindler.

Poznámky:

1. Zatykač na Oskara Schindlera, dokumentární film České televize Ostrava z roku 1999. –  Ordneři byl vžitý název pro příslušníky Freiwilliger Schutzdienst (FS); byli tak zváni podle Ordnergruppe, vytvořené už v roce 1926 a později zaniklé. Freiwilliger Schutzdienst (FS) byla  dobrovolná ochranná služba, povolená ministerstvem vnitra ČSR na jaře 1938 jako nevojenská složka SdP. Ve skutečnosti byly „ochranné“ oddíly FS úderné a vojensky organizované jednotky, které prováděly ozbrojené akce proti ČSR. Podrobněji o přepadu práce Jitka Gruntová – František Vašek, Boj o hranici (Moravská Chrastová 1938). Litomyšl 1998.
2. Zwittauer Nachrichten, 26. 11. 1938.
3. VAŠEK,  František: Proč museli odejít ? SOkA Litomyšl, Sbírka vědeckých a literárních rukopisů,  sign. R 497, s. 283. – Dne 12. 5. 1945 spáchal Julius Hönig sebevraždu zastřelením. Moravský zemský archiv Brno (dále jen MZA), fond Krajský soud trestní Brno, TK XV 3580/46.
4. Von der SdP in die NSDAP. Karlsbad /1939/. Též BARTOŠ, Josef: Okupované  pohraničí a české obyvatelstvo 1938 – 1945. 2. vydání, Praha 1986, s. 35.
5. Bundesarchiv Berlin – Ast Zehlendorf – Členská karta NSDAP Oskara Schindlera. Též AMV, sign. Z-705.
6. Srv. Von der SdP in die NSDAP. Karlsbad /1939/.
7. Poznámka redakce Práva u článku BAJER, Rastislav: Chci vystoupit ze Schindlerova  stínu. In Magazín Práva, 17. 7. 1999. V roce 1935 se stal Oskar Schindler členem Sudetoněmecké strany (SdP), nikoliv NSDAP.
8. KRAUS, Ota – KULKA,  Erich: Noc a mlha. Praha 1966, II. přepracované a doplněné vydání, s. 501 – 502.

Měl Schindler Zlatý odznak NSDAP?

Zlatý odznak NSDAP byl oficiálně nazýván Das Goldene Ehrenzeichen der NSDAP a na základě rozhodnutí Adolfa Hitlera mohl být propůjčen příslušníkům NSDAP, kteří měli členské číslo nižší než 100 000 a  patřili tedy k tzv. „starým bojovníkům“, a od vstupu do strany v ní byli nepřetržitě, což se ale na Schindlera nevztahuje. Hitler toto vyznamenání mohl propůjčit také „za zásluhy o národ a Říši“. (1) O tom, zda Schindler byl nositelem tohoto odznaku, by ovšem musel existovat zápis v jeho členské kartě NSDAP, avšak není tomu tak. (2) Oskar Schindler tedy nebyl nositelem Zlatého odznaku NSDAP, i když  se mnohdy tvrdí opak.

 Poznámky:

1. Organisationsbuch der NSDAP. München, Zentralverlag der NSDAP 1943, s. 43 an.
2. Bundesarchiv Berlin –  Ast Zehlendorf  – Členská karta NSDAP Oskara Schindlera.  Též AMV, sign. Z-705.

Schindler a abwehr

Oskar Schindler pracoval pro německé vojenské zpravodajství (abwehr) od poloviny 30. let a pro tuto činnost byl zatčen 18. července 1938. Zachoval se výslechový protokol pořízený na policejním ředitelství v Brně, kde se Schindler ke své protistátní činnosti přiznal. (1) Podle svého vyjádření se dal do služeb cizího státu, aby získal peníze, a podával abwehru zprávy o skutečnostech a opatřeních, jež měly zůstat utajeny pro obranu republiky.

Vzhledem k mnichovským událostem již nebyl odsouzen a byl předán na území, které připadlo Německu. Jako hrdina se vrátil do rodných Svitav a podal přihlášku do NSDAP. Zřejmě si neopomněl vyřídit účet se svitavským strážníkem německé národnosti Rudolfem Huschkou (narozen 1908), který měl zásluhu na Schindlerově zatčení. Přímé doklady nejsou známy, avšak podezření existuje: „Nevysvětlena je rovněž otázka, co se stalo v okupaci s policejním strážníkem Huschkou, který měl být gestapem zatčen a v Opavě popraven.“ (2) V Zemském archivu Opava se bohužel příslušné písemnosti nezachovaly. Ze Svitav odešel Schindler do Moravské Ostravy, kde působil zpočátku jako civilní zaměstnanec abwehru v Opavě, potom byl agentem Abwehrstelle (Ast) Ostrava; vytvářel si i vlastní zpravodajskou síť, do níž patřil např. Josef Aue. (3)

Po okupaci zbytku republiky 15. března 1939 zaměřila německá zpravodajská služba svoji činnost proti Polsku a vykonával ji i Schindler, jak potvrzují poválečné výpovědi dopadených nacistů. (4) Po vypuknutí války s Polskem Schindler práci pro Canarise neukončil, ba naopak. Měl stále byt v Moravské Ostravě, i když se přestěhoval do Krakova, kam přišel už 6. září 1939, tedy současně s německou okupační armádou. (5) Později zde arizoval továrnu po židovských majitelích, kde kromě Poláků byli nasazeni na práci i židovští vězni – s některými z nich udržoval Schindler kontakty. Z předválečné doby se znal například s krakovským obchodníkem se dřevem Jeretem (6), který bydlel v blízkosti vojenské nemocnice – Schindler tak mohl snadno spojit zájem o obchod se dřevem i se získáváním informací, které zajímaly abwehr v období příprav útoku proti Polsku. (Simon Jeret se stal jedním z tzv. Schindlerjuden – Schindlerových židů.)

Historik prof. PhDr. Mečislav Borák, CSc., autor scénáře dokumentárního filmu České televize Ostrava Zatykač na Oskara Schindlera (1999), se zajímal o Schindlerovu „činnost v letech 1938–1939, kdy jako agent nacistického abwehru aktivně pomáhal rozbíjet Československo, podílel se na přípravě okupace zbytku republiky i na přípravě válečného vpádu do Polska. Odehrávalo se to na severní Moravě a ve Slezsku, především přímo na Ostravsku… Právě toto období Schindlerova života však mělo zásadní význam pro jeho pozdější kariéru, neboť činností pro abwehr získal cenné kontakty a vydobyl si zásluhy, na nichž mohl stavět.“ (7)

Po celou dobu války měl Schindler byt v Ostravě, Parkstrasse č. 25, odkud byl odhlášen z trvalého pobytu až po válce – 4. 4. 1946. (8)Jeho činnost pro abwehr po vypuknutí druhé světové války prokazují výpovědi příslušníků gestapa Viléma Kampfa a Jana Seringera, ale i dříve zmíněného řidiče Sicherheitsdienst (SD)Moravská Ostrava Aloise Polanského. Z jejich výpovědí je zřejmé, že Schindler pracoval v Ostravě jako rezident a měl svoji vlastní zpravodajskou síť z řad občanů německých, polských a českých. Aktivně se podílel na rozbití Československé republiky a pak Polska. (9)Právě za své zásluhy obdržel továrnu v Krakově po židovském majiteli, což mu potom umožňovalo nebudit podezření mezi místními obyvateli.

Schindler pokračoval ve své práci pro výzvědnou službu nacistického Německa proti Sovětskému svazu a západním spojencům; používal krycí jména ing. Zeiler, Otto Seiller, Schäffer a jiná. (10)Podle stručného výpisu z německého spisu, z karty Oskara Schindlera, zjišťujeme: „Jmenovaný byl za doby okupace vedoucím německé zpravodajské služby Ast v Ostravě a později v Krakově.“ (11)Jeden ze Schindlerových spolupracovníků Josef Aue však po svém zatčení v roce 1946 vypovídal, že vedoucím Abwehrstelle Krakov byl v letech 1939–1940 SS-sturmbannführer Otto Kipka a jeho zástupcem SS-hauptsturmführer Rolf Čurda (12), přátelé Oskara Schindlera.

Vedoucím Abwehrstelle v Katovicích byl major Plathe, s nímž se podle výpovědi Josefa Aueho Schindler často stýkal. „Oskar Schindler (Zeiler) byl členem abwehr, velmi, velmi vlivná osoba v Krakově a majitel továrny…, zdali byl členem SS, mně není známo a vidíval jsem jej výhradně jen v civilu,“ uvedl 6. 8. 1946 ve své výpovědi Josef Aue. (13)O Schindlerově „velice vlivném“ postavení v Krakově lze pochybovat – mohl některé lidi ze svého okolí oslňovat svým vystupováním i majetkem, mohl se dokonce stýkat s vlivnými osobami z nacistických kruhů, ale sám zastával v jejich hierarchii spíše místo řadového agenta, jakých byly stovky.

Schindler v této době pobýval i ve svém ostravském bytě na Parkstrasse č. 25, kde s ním žila i pěkná žena považovaná za jeho manželku; byla to Marta G., údajně bankovní úřednice, která pracovala pro abwehr. V tomtéž domě žila tehdy jako dívka paní N., která si ještě v roce 1994 pamatovala na Martu G., dobře oblečenou ženu vyjíždějící si černým autem. (14) Schindler se s Martou G. stýkal už před válkou a oba pracovali pro abwehr. Paní Juliana C., dřívější pomocnice v Schindlerově krakovské domácnosti, uvedla, že Marta G. pracovala v ostravské bance a neměla ještě 20 let, znala prý dobře polsky, protože její babička byla Polka a jmenovala se Kawuloková. Znalost řeči byla pro Martu G. výhodou, které využil i abwehr. Ona a Schindler jezdili do Polska už před válkou, zejména autem, přičemž plnili zpravodajské úkoly.

V Krakově se Schindler usadil v domě č. 24 A na ulici Krasiňského a začal už v roce 1939 prohlubovat dosavadní a navazovat nové kontakty s židovskými kruhy. Domnívat se, že nacista a pracovníkabwehru tak činil s úmyslem zachránit vytypované židy, by bylo směšné. Pro Schindlera jistě nebylo snadné přesvědčit židy o svých „dobrých“ úmyslech. Jeden z nich, Izak Stern (15),který se poznal se Schindlerem v Krakově ještě roku 1939, daleko později prý řekl: „Musím přiznat, že jsem Schindlerovi dlouho nevěřil. Moje matka totiž skončila v Osvětimi velmi brzy po tom, co válka začala.“ (16)V době, kdy Schindler přišel do Krakova, pracoval Izak Stern jako hlavní účetní velké židovské exportní a importní firmy J. L. Buchheister a spol., kterou Němci vyvlastnili a dosadili do ní svého správce Josefa Aue (17), který byl, jak víme, zapojen do Schindlerovy zpravodajské sítě.

Mezi první opatření okupantů na polském území patřilo vyloučení židovského obyvatelstva z hospodářského života arizací jeho majetku. Jednotlivé podniky mohli přijímat jedině ti pověřenci (tzv. Treuhänder – vnucený správce), jejichž kandidaturu předem schválila nacistická bezpečnostní služba. Heinrich Himmler tento požadavek zdůraznil ve zvláštním nařízení ze 16. prosince 1939. Z dříve uvedeného svědectví Josefa Aue vyplývá, že ho doporučil jako vnuceného správce Schindler, „velmi, velmi vlivná osoba v Krakově“ (18), jak se Auemu, který byl před příchodem do Polska nezaměstnaný, musel Schindler ve svém postavení zbohatlíka a se svými styky jevit. Je samozřejmé, že vnuceným správcem se stal i Oskar Schindler. Zpočátku získal velkoobchod s kuchyňským nářadím na Lipové ulici č. 4, jehož majitelem byl žid Salomon Wiener.

Zabavování tohoto židovského majetku nebylo bez potíží. Na obranu svého otce si prý dovolil vystoupit mladý Wiener, kterého na Schindlerův příkaz zbil přítomný esesman. Výpovědi o této události jsou údajně uloženy v jeruzalémském dokumentačním centru Yad Vashem. Po dvou měsících pobytu v Krakově však již Schindler vlastnil továrnu Rekord.

Role továrníka byla jen ochranným krytím a zdrojem příjmů agenta Schindlera. Pro abwehr bylo tradiční, že se často kryl různými obchodními společnostmi, závody a podobně. V duchu této tradice Schindler převzal továrnu, aby se zakrylo jeho vlastní poslání v Krakově – zpravodajství. Ve spise gestapa o případu Eugena Slivy, který se vloupal do Schindlerova bytu v Ostravě, je poznámka k datu 7. srpna 1940: „Ing. Oskar Schindler, krycí jméno ing. Zeiler, důvěrník Abwehrstelle Gleiwitz (Deutsche Emailwarenfabrik Krakov, Lipová, pracuje ještě dnes pro Ast Gleiwitz, oberstleutnant Plathe).“ (19)

Schindler byl údajně zaměstnán v letech 1940 až 1942 jako vedoucí jednoho oddělení ve Vítkovických železárnách v Ostravě, ačkoliv v evidenci tehdejších zaměstnanců není uveden. (20)Zde se seznámila se Schindlerem Irena Dworzaková, která přišla roku 1940 se svou rodinou do Ostravy z Polska a do roku 1942 byla rovněž zaměstnaná ve Vítkovických železárnách v oddělení nákupu. V roce 1942 zaměstnání opustila a začala spolupracovat s agentemabwehru Oskarem Schindlerem, který tehdy působil v Krakově pod jménem Otto Seiller. Irena Dworzaková působila v Polsku také; její činnost pomohly zdokumentovat materiály SD, jež se po válce dostaly do rukou našim bezpečnostním orgánům.

Otec Ireny Dworzakové, profesor dr. ing. Egon Dworzak, za svého pobytu v době války na Ostravsku spolupracoval s gestapem a spoluodpovídá za smrt 18 českých lidí ze skupiny Čermák v dubnu 1945. Egon Dworzak podle poválečných šetření polských orgánů jezdil do Stockholmu se zpravodajskými dokumenty pro plukovníka Felixe Brzestwinského, údajně vedoucího pracoviště britské výzvědné služby ve Stockholmu. Prostřednictvím Dworzaka spolupracoval s Intelligence Service Jaroslav Kubelík, jenž bydlel v Ostravě na stejné ulici, jako byl zdejší Schindlerův byt. (21)Nejsou známy doklady, že by touto cestou mohl udržovat s Intelligence Service kontakt Oskar Schindler, ale nelze to ani vyloučit.

Jan Serringer, který od května 1939 do dubna 1945 působil u gestapa v Moravské Ostravě v hodnosti kriminálního tajemníka, uvedl ve své poválečné výpovědi o konfidentech, kteří pracovali pro jiné služebny: „Schindler (snad Oskar) – ze služebních rozhovorů vedených s úředníky SD a Abwehrstelle dověděl jsem se, že pro jejich úřadovny pracuje jako konfident jistý Schindler, který měl nějaký závod zabraný po židech. Tento muž byl ve stálém spojení s ing. Gasnerem z Mor. Ostravy…“ (22)

Zmíněný Egon Dworzak byl před válkou uznávaný odborník ve zbrojním průmyslu a už v roce 1939, ačkoliv byl Polák, vlastnil říšskoněmecký cestovní pas, na který během války jezdil do Švýcarska. Od jara 1940 pracoval ve Vítkovických železárnách a byl prominentním důvěrníkem ostravské služebny abwehru přímo podřízeným vedoucímu ing. Karlu Gassnerovi, krycí jméno Prinz (23), s nímž byl ve stálém spojení také Oskar Schindler. Při kurýrních cestách do Švédska navázal Egon Dworzak kontakty s britskou výzvědnou službou. (24)Je pravděpodobné, že jeho prostřednictvím je získal také Schindler – s ním od roku 1942 spolupracovala v Ostravě, v Krakově a později i v Brněnci Dworzakova dcera Irena (narozena 24. 12. 1920).(25) Irena Dworzaková-Osiňská byla významnou agentkou abwehru a ona i její otec dobře znali prostředí Vítkovických železáren, s nimiž souvisela značná část odbojové činnosti Čermákovy skupiny, a není vyloučeno, že se mohli o něčem dovědět a sdělit to Schindlerovi, zvláště když E. Dworzak hrál zřejmě na obě strany. (26)

S ostravskou pobočkou pražské Kommandomeldegebiete byly po zrušení abwehru spojeny kontakty Oskara Schindlera i Egona Dworzaka. K osobě Oskara Schindlera podotýká Mečislav Borák: „Je zajímavé, že ještě v září 1974 prohlížela StB všechny spisy, týkající se Schindlera. Důvod šetření nebyl uveden. Pár dnů poté, 9. října 1974, Oskar Schindler zemřel. Měl patrně štěstí, že nebyl hned po válce u nás dopaden. Za činnost v nacistické rozvědce od půlky 30. let mu hrozilo zhruba 20 let těžkého žaláře, ale pokud by se mu prokázaly úklady o republiku nebo nějaká souvislost s likvidací Čermákovy skupiny, neušel by oprátce.“ (27)

V roce 1944 probíhala tajná jednání v Budapešti mezi zástupcem Himmlera SS-sturmbannführerem Kurtem Becherem a Adolfem Eichmannem s představiteli židovských organizací – židé se měli stát předmětem obchodu (např. výměna židů za nákladní automobily, suroviny apod.). Kontakty s budapešťskými židy měl také Oskar Schindler, který několikrát navštívil Maďarsko a setkal se s dr. Rudolfem Kastnerem. (28) Nacisté hráli složitou hru, jejímž motivem bylo získat alibi pro poválečnou dobu. Neúspěšně se pokoušeli jednat v Turecku se západními spojenci o separátním míru. V blíže neurčenou dobu podnikl cestu do Turecka také Schindler, a to na diplomatický pas (29) – sotva tam jel na turistický zájezd, nejspíše v souvislosti s Himmlerovými plány.

Zpravodajské služby vedly svoji válku, jejím vojákem byl i Oskar Schindler, který nepromluvil ani po válce (tehdy hovořil jen o svých údajných zásluhách na záchraně židů), němé jsou i příslušné archivy. Je ovšem záhadou, proč tento zachránce židů, který má údajně desítky, ne-li stovky svědků, po válce zmizí, nakonec do Argentiny, která se hemží bývalými nacisty. A nyní to podstatné: Schindler jako agent abwehru byl v kontaktu s lidmi pověřenými jednáním v Himmlerově obchodu se židy. Abwehr zřejmě už od roku 1943 věděl, že válka je prohraná. Schindler nebyl hloupý, a tak se vnucuje otázka, zda jeho aktivity uskutečňované případně ve prospěch některých židů, nebyly součástí příprav na konec prohrané války a předání moci.

Podle vzpomínek Emilie Schindlerové byl její manžel hledán pro činnost v abwehru, což bylo jedním z důvodů, proč v závěru války utekli z Brněnce. (30)

Poznámky:

1. Archiv bezpečnostních složek v Praze (dále jen ABS), sign. Z-705.
2. ABS, sign. 325-69-3, Dopis z 12. 5. 1966.
3. ABS, sign. 302-548-22.
4. ABS, sign. 52-1-348, 52-1-213.
5. ROSZKO, Janusz: Legenda o swietym Schindlerze. In: Dziennik Polski, 13. 5. 1994.
6. BIEBERSTEIN, Aleksander: Zaglada Žydow w Krakowie. Kraków 1985, s. 146.
7. M. BORÁK, Scénář k dokumentárnímu filmu „Zatykač na Oskara Schindlera“,Česká televize Ostrava 1999 (dále jen M. BORÁK, Zatykač na Oskara Schindlera), s. 1. Děkuji prof. PhDr. Mečislavu Borákovi, CSc. z Opavy za poskytnutí scénáře i za další cenné informace.
8. ABS, sign. 319-2-29.
9. ABS, sign. Z-705 – Hlášení z 12. 5. 1966.
10. Tamtéž. Též sign. 319-2-29 a sign. 302-548-22.
11. ABS, sign. 319-2-29 – Opis č. j. 6784.
12. ABS, sign. 302-548-22 – Protokol z výslechu Josefa Aue z 6. 8. 1946, s. 4. V konečné zprávě z 9. 8. 1946 psáno Kippka. V protokolu jsou výslovně uvedeny u obou jmenovaných hodnosti SS; to by mohlo snad naznačovat jejich začlenění v SD. – Jméno Rolf Čurda se vyskytuje v několika pramenech a v různých podobách, např. v citované výpovědi Josefa Aue z 6. 8. 1946 – Rolf Čurda, SS-hauptsturmführer, asi 45 let, zástupce vedoucího Abwehrstelle v Krakově; KENEALLY, Thomas: Schindlerův seznam. Praha 1994, s. 16 – velitel SD Czurda; J. ROSZKO, Tropem hochsztaplera Oskar Schindlera (8).In Gazeta Krakowska, 30. 12. 1994 – 1. 1. 1995 uvádí, že Harald Tschurda byl synem vysoce postaveného gestapáka. Zřejmě se jedná o rozdílný přepis příjmení Čurda – Czurda – Tschurda.
13. Tamtéž, s. 5. – O tom, že Schindler pracoval roku 1939 pro abwehr v Polsku, nalezneme zmínku v katalogu velké trvalé výstavy GEDENKSTÄTTE DEUTSCHER WIDERSTAND v Berlíně, kde v oddíle 22 je prezentována pomoc pronásledovaným a nechybí zde samozřejmě Oskar Schindler. Není bez zajímavosti, že informace o Schindlerovi je doplněna odkazem na jedinou knihu, vlastně jen román – T. KENEALLY, Schindlers Liste. München 1983.
14. J. ROSZKO, Tropem hochsztaplera Oskara Schindlera (3). In Gazeta Krakowska, 26. 11. 1994.
15. Issak (Jizchak) Stern se narodil v Krakově 25. 1. 1901, studoval v Krakově a ve Vídni, naposledy před válkou pracoval u firmy J. L. Buchheister a spol. v Krakově, Strado (zřejmě Stradom – J. G.) č. 15. – Yad Vashem Jerusalem, sign. 01/164 – Dr. Ball-Kaduri: Bericht ueber eine Zeugenaussage des Herrn Jizchak Stern, Tel–Aviv, Sokolow ueber Krakau, Lager Plaschow, Lager Bruennlitz und die Rettung von Juden durch den Deutschen Oskar Schindler, unter Benutzung von Originalmaterial, das von Herrn Schindler zur Vefügung gestellt worden. Dezember 1956 (dále jen Yad Vashem Jerusalem, sign. 01/164 – Dr. Ball-Kaduri: Zpráva o svědecké výpovědi Jizchaka Sterna), s. 1.
16. H. STEINHOUSE, Oskar Schindler, jak jsem ho poznal. In Readers Digest, české vydání, únor 1995, s. 19. V rozporu s tímto údajným výrokem Izaka Sterna je jeho vyjádření, že na podzim 1944 „byl z Osvětimi do Brněnce převeden transport se 300 ženami. Chyběly pouze 2 ženy (mezi nimi moje matka).“ Yad Vashem Jerusalem, sign. 01/164 – Dr. Ball-Kaduri: Zpráva o svědecké výpovědi Jizchaka Sterna, s. 53. V Tel Avivu 2. 5. 1962 zaznělo Sternovo podání v jiné verzi: „Po několika dnech všechny ženy přijely. Jen moje matka (ať odpočívá v pokoji) chyběla.“ – From the Testimony of Itzhak Stern at the Reception in Honor of Oskar Schindler. Tel Aviv, May 2, 1962. In M. BEJSKI, Schindler´s list. Yad Vashem studies XXIV. Jerusalem 1994, s. 335. Tuto práci využívám v překladu Milana Šudomy ml., jemuž děkuji za pomoc.
17. Podle I. Sterna se jmenoval Auer a byl žid. O nějakou dobu později na jeho místo nastoupil druhý správce jménem Unkelbach, který prý později Sterna zachránil. Bylo to v říjnu 1942 a Stern byl v Krakově v nemocnici, kam den před jeho plánovanou operací slepého střeva přišel známý vrah Unkelbach, nechal zavolat ředitele a dr. Hilfsteina. Stern musel okamžitě nemocnici opustit, jinak by byli všichni lékaři zastřeleni. Nikdo nevěděl proč, ale Stern šel okamžitě domů. O tři dny později byli všichni pacienti nemocnice postříleni. Tím byl Stern zachráněn. Yad Vashem Jerusalem, sign. 01/164 – Dr. Ball-Kaduri: Zpráva o svědecké výpovědi Jizchaka Sterna, s. 5, s. 6 a s. 11.
18. ABS, sign. 302-548-22 – Protokol z výslechu Josefa Aue z 6. 8. 1946, s. 5.
19. Moravský zemský archiv (dále jen MZA Brno), sign. 100-162-20, III 85/40 g, Eugen Sliva, spis s. 33.
20. ABS, sign. 319-2-29. Úřední záznam z 11. 10. 1948 uvádí, že Oskar Schindler „byl za okupace zaměstnán jako vedoucí oddělení ve VŽ (Vítkovických železárnách – J. G.)“. M. BORÁK, Zavraždění ostravských skautů a jejich přátel v dubnu 1945.In Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, č. 19, Ostrava 1999 (dále jen M. BORÁK, Zavraždění ostravských skautů a jejich přátel v dubnu 1945), s. 103, píše, že v archivu a. s. Vítkovice není Oskar Schindler v evidenci zaměstnanců v těchto letech uveden, takže zde s největší pravděpodobností nikdy nepracoval. Není vyloučeno, že se Schindler v tomto období ve Vítkovických železárnách pohyboval způsobem, který mohl být vykládán tak, jak zachytil výše citovaný úřední záznam z 11. 10. 1948. Případná častější přítomnost Schindlera ve Vítkovických železárnách měla zřejmě jiný důvod a není vyloučeno, že zde Oskar Schindler jako „vedoucí oddělení“ vystupoval. (Egon Dworzak zde byl zaměstnán od 2. 5. 1940 do 30. 4. 1945, jeho dcera Irena od 15. 8. 1940 do 21. 9. 1942.) Jindy se přece vydával za inženýra.
21. ABS, sign. 319-2-29 a sign. 319-28-71.
22. ABS, sign. 52-1-389 – Výpověď Jana Serringera z 11. 11. 1946, s. 35. Jak již bylo zmíněno, ing. Gasner byl vedoucím Abwehrstelle v Moravské Ostravě.
23. ABS, sign. D 5141, s. 32.
24. ABS, sign. 319-2-29 – Protokol z výslechu Egona Dworzaka ze 17. 5. 1945. Tamtéž, sign. D 5141 je E. Dworzak podchycen ke 30. 12. 1957 v operativní evidenci čs. bezpečnostních orgánů z důvodu, že: „Dworzak v době okupace setkal se v zahraničí s orgány anglické rozvědky SIS a je důvodné podezření, že stejně jako dcera pracoval z pověření řídícího orgánu AST Oskara Schindlera.“ Tamtéž je k 30. 12. 1957 podchycen také Oskar Schindler z důvodu, že: „Jmenovaný působil v době okupace jako jeden z řídících orgánů AST na Ostravsku. Organizoval a řídil sítě AST na Ostravsku a Těšínsku.“
25. Tamtéž – Opis čj. 6784.
26. M. BORÁK, Zavraždění ostravských skautů a jejich přátel v dubnu 1945. In Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, č. 19. Ostrava 1999, s. 104. – E. Dworzaka zachránila po válce pouze dobrozdání vedoucích pracovníků železáren, dr. ing. Antonína Bechného a dr. ing. Jaroslava Kubelíka, že z pověření jejich odbojové skupiny dopravil do Švédska mapy a údaje o zbrojní výrobě železáren a předal je Spojencům. Tamtéž, s. 103.
27. Tamtéž, s. 105.
28. Roku 1954 byl odsouzen izraelským soudem, v odvolacím řízení osvobozen – KULKA, Erich: Soudcové, žalobci, obhájci. Praha 1966, s. 476–477. V procesu s Kastnerem však zůstaly nevysvětlené problémy kolaborace židů s hitlerovci. – KAKOL, Kazimierz: Adolfa Eichmanna droga do Bejt Haam. Warszawa 1962, s. 192. Dr. Kastner byl umlčen v roce 1957, kdy na něj byl spáchán atentát.
29. ABS, sign. 12074 a sign. 302-548-22.
30. E. SCHINDLER, Pamiętniki, Žona Oskara Schindlera oskarża Spielberga. Morton Grove, Kobieta Publishing, USA /1998/, s. 114–118 a 120–123.

Všem zde uvedeným archivům patří mé poděkování za souhlas ke zveřejnění použitých dokumentů.

 

1 z 7

- +