Válka v Kosovu byl ozbrojený konflikt na území jihosrbské provincie Kosovo. Probíhal od 28. února 1998 do 11. června 1999. Konfliktu se účastnily ozbrojené síly Svazové republiky Jugoslávie na jedné straně a samozvané tzv. albánské Kosovské osvobozenecké armády (UÇK).
Samotný konflikt v Kosovu lze rozdělit do dvou fází:
1998 – 1999: operace ozbrojených sil Svazové republiky Jugoslávie s cílem eliminovat existenci UÇK, která prostřednictvím politického boje a násilí získávala stále větší podporu mezi kosovskoalbánským obyvatelstvem.
24. března – 10. června 1999: Operace “Spojenecká síla” jednotek NATO, v rámci které se Západ postavil na stranu UÇK a bombardoval vojenské, státní i civilní cíle na území celé Svazové republiky Jugoslávie.
NATO podpořilo nacionalisty
Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK) byla separatistická a teroristická organizace kosovských Albánců, účastnící se války v Kosovu. Jejím cílem byla nezávislost Kosova na Srbsku. Má na svědomí řadu genocid, válečných zločinů a to včetně prodeje orgánů válečných zajatců. Přes americkou podporu v bombardování Kosova i v dodávkách zbraní se UÇK nepodařilo nikdy porazit jugoslávskou armádu.
Kosovo bylo jednotkami UÇK a NATO obsazeno až počátkem června 1999 po uzavření mírových dohod. Ani po tomto období však nenastal v Kosovu mír. UÇK pokračovala v teroru vůči nealbánskému obyvatelstvu a opírala se přitom o podporu propagandy, která jednostranně a zkresleně informovala (příp. neinformovala) o situaci v Kosovu.
Kosovská mafie s podporou Západu
Velitelem UÇK se v květnu roku 1999 stal Agim Çeku, který se etnických čistek Srbů účastnil již dříve v řadách chorvatské armády. Roku 1999 nastal v Kosovu velký rozmach už tak zavedeného kriminálního “podnikání” (obchod s drogami, zbraněmi, “bílým masem”), kterého se účastnili a stále účastní představitelé UÇK napojení na kosovsko-albánské mafiánské struktury v celé Evropě.
Ochrana bezpečnosti a míru v Kosovu jednotkami NATO a posléze KFOR se ukázala být nedostatečná. Svou roli ve vývoji situace hrálo předstírání mezinárodních sil, že bojovníci UÇK byli odzbrojeni. Vládu v Kosovu fakticky převzali politici, kteří jsou úzce spjati s mezinárodním organizovaným zločinem. Tyto struktury sice vytvořily navenek zdání demokracie založením politických stran, ovšem reálnou moc v zemi drží kosovská mafie.
