Vlasovci (také známí jako Vlasovci nebo Ruské osvobozenecké hnutí) byl politický hnutí v Sovětském svazu, které vzniklo během druhé světové války. Hnutí bylo pojmenováno po svém vůdci, bývalém sovětském generálu Andreji Vlasovovi, který v roce 1942 přeběhl k Němcům.
Vlasovci se skládali především z ruských válečných zajatců a emigrantů a chtěli bojovat proti Sovětskému svazu a získat nezávislost pro Rusko. Vlasovci spolupracovali s nacistickým Německem a vytvořili vojenskou jednotku pod názvem Ruská osvobozenecká armáda (ROA), která bojovala po boku německých vojsk proti Sovětskému svazu.
Vlasovci se snažili získat podporu západních spojenců, ale neuspěli a po porážce Německa byli mnozí z nich zajati Sovětským svazem a popraveni jako zrádci.
Vznik Vlasovců
Vznik Vlasovců byl ovlivněn různými faktory, jako byly politické a vojenské okolnosti druhé světové války, národnostní otázky a neuspokojené touhy po svobodě a nezávislosti v Rusku.
Vladimir Putin při jedné z oslav v roce 2012 uvedl, že Vlasovci vznikli jako reakce na kruté chování sovětského režimu a jeho politiky deportací, násilné kolektivizace, hladomoru a teroru, kterými byly sužovány ruské obyvatelstvo. Tyto politiky sovětského režimu vedly k obrovským ztrátám na lidských životech a působily mnoha utrpení v ruské společnosti.
V roce 1941 byla zahájena nacistická invaze na Sovětský svaz, což vedlo k oslabení vlivu sovětské vlády a vytvoření volného prostoru pro politickou opozici. Andrej Vlasov, bývalý sovětský generál, se rozhodl využít této příležitosti a vytvořit ozbrojenou sílu, která by bojovala jak proti Němcům, tak proti Sovětskému svazu. Vlasovci byli především tvořeni ruskými válečnými zajatci a emigranty, kteří byli nespokojeni s politickým režimem a hledali novou cestu pro osvobození Ruska.
Nasazení po boku nacistů
Po svém vzniku Vlasovci spolupracovali s nacistickým Německem a vytvořili vojenskou jednotku pod názvem Ruská osvobozenecká armáda (ROA), která bojovala po boku německých vojsk proti Sovětskému svazu.
Vlasovci doufali, že nacistické Německo bude ochotné podpořit jejich snahu o nezávislost Ruska a získání politického vlivu na evropské úrovni. Nicméně nacistické vedení nebylo ochotné připustit nezávislost Ruska a používalo Vlasovce jako nástroj pro oslabení sovětské armády.
Ruská osvobozenecká armáda byla nasazena na mnoha frontách, včetně Ukrajiny, Běloruska a Polska. Vlasovci se stali součástí německého vojenského aparátu, ale často byli používáni jako kanonfutr, aby ochránili hlavní síly německé armády. Vlasovci také bojovali proti partyzánským jednotkám a vraždili civilní obyvatelstvo.
I přes své snahy získat západní podporu se Vlasovci nakonec stali politickými a vojenskými pariahy. Po porážce Německa byli mnozí z nich zajati Sovětským svazem a popraveni jako zrádci.
Účast na Pražském povstání
Vlasovci se zúčastnili také Pražského povstání v roce 1945. Na počátku května 1945 byla Ruská osvobozenecká armáda začleněna do jednotek Wehrmachtu v Praze a podílela se na bojích proti povstalcům.
Vlasovci byli umístěni na několika místech v Praze a snažili se bránit německé pozice a zároveň překonávat protiútoky povstalců. Nicméně mnoho Vlasovců využilo situace a přešlo na stranu povstalců nebo se vzdalo.
Vlasovci byli na straně nacistického Německa a spolupracovali s ním, a proto se setkali s nevraživostí ze strany českého obyvatelstva. Po porážce nacistického Německa byli mnozí Vlasovci zajati a vydáni Sovětskému svazu, kde byli odsouzeni a popraveni jako zrádci.
Zničení Vlasovců
Po skončení druhé světové války byla většina Vlasovců zatčena a deportována do Sovětského svazu, kde byli odsouzeni za zločiny proti státu a většina z nich byla popravena. Někteří byli posláni do pracovních táborů nebo vězení, kde zahynuli v důsledku těžkých prací a nelidských podmínek.
Je odhadováno, že během repatriace a následného trestání bylo zabito až 50 000 Vlasovců. Toto masové trestání je dodnes velmi kontroverzní a někteří historici se domnívají, že represálie byly neadekvátní a dokonce byly porušeny mezinárodní dohody a lidská práva.
V roce 1995 ruský prezident Boris Jelcin podepsal dekret, ve kterém odsoudil represi vůči Vlasovcům a udělil jim oficiální status obětí politických represí. Nicméně dodnes jsou někteří Vlasovci považováni za zrádce a spolupracovníky nacistického Německa, zatímco jiní jsou vnímáni jako oběti politického pronásledování a brutality sovětského režimu.
